V\u010dera ned\u011bla byla, v\u010dera byl hezk\u00fd den, kr\u00e1sn\u00e9 podzimn\u00ed po\u010das\u00ed a \u00favodn\u00ed slova evokuj\u00edc\u00ed zn\u00e1m\u00fd, ne v\u0161emi, song od \u00fa\u017easn\u00e9 pan\u00ed Filipovsk\u00e9. <\/p>\n\n\n\n
Ok, tak\u017ee v\u010dera ned\u011ble byla, a tak m\u011b nenapadlo nic jin\u00e9ho, ne\u017e se po podzimn\u00ed proch\u00e1zce zeptat man\u017eela na jednu z filosoficko-existen\u010dn\u00edch ot\u00e1zek zn\u011bj\u00edc\u00ed n\u00e1sledovn\u011b: „D\u011bl\u00e1\u0161 sv\u016fj dream job?“ Podot\u00fdk\u00e1m, \u017ee man\u017eel pracuje v oblasti IT a podez\u00edr\u00e1m ho, \u017ee programuje u\u017e od plenek, ji\u017e tehdy alespo\u0148 v p\u0159edstav\u00e1ch a sv\u00e9 d\u011btsk\u00e9 fantazii. Up\u0159\u00edmn\u011b, \u0159e\u0161ila jsem si v hlav\u011b prim\u00e1rn\u011b sebe, svou \u017eivotn\u00ed cestu a sv\u016fj takzvan\u011b dream job a v man\u017eelov\u011b p\u0159\u00edpad\u011b bych si se 150% jistotou dovolila tvrdit, \u017ee moje ot\u00e1zka bude povahy sp\u00ed\u0161e \u0159e\u010dnick\u00e9. No, spletla jsem se. <\/p>\n\n\n\n
Mu\u017e mi neodpov\u011bd\u011bl vz\u00e1p\u011bt\u00ed, jak bych o\u010dek\u00e1vala, ale v prvn\u00ed \u0159ad\u011b se na m\u011b jen dlouze pod\u00edval. Och, dramatick\u00e1 pauza, asi p\u0159ijde n\u011bco r\u00e1doby vtipn\u00e9ho, v t\u00e9 oblasti se man\u017eel r\u00e1d anga\u017euje, \u00fasp\u011b\u0161n\u011b i ne\u00fasp\u011b\u0161n\u011b, ale pak mus\u00ed, prost\u011b MUS\u00cd, p\u0159ij\u00edt kladn\u00e1 odpov\u011b\u010f. Odpov\u011b\u010f p\u0159i\u0161la, kladn\u00e1 nebyla: „Ne, proto\u017ee…“ u\u017e jen po t\u011bchto dvou slovech, vlastn\u011b \u00fapln\u011b sta\u010dilo i to prvn\u00ed, mi v hlav\u011b nasko\u010dil \u010derven\u00fd maj\u00e1\u010dek, kter\u00fd houkal, divoce blikal a signalizoval: „Co\u017ee? Co? Jakto? To u\u017e tak dlouho \u017eiju ve vlastn\u00edm bludu o tob\u011b? a p\u0159idal se smajl\u00edk s obrovsky vyt\u0159e\u0161t\u011bn\u00fdma o\u010dima. \u00dadiv, ale tot\u00e1ln\u00ed. Tak jak to vlastn\u011b je?“ <\/p>\n\n\n\n
„Ne, proto\u017ee dream job by byl ten, kdy bych nemusel pracovat a pen\u00edze by se mi automaticky generovaly na \u00fa\u010det.“ Aha, tak takhle to je, ale necht\u011bli bychom to takhle vlastn\u011b v\u0161ichni? Nechodit tzv. do pr\u00e1ce, proto\u017ee mus\u00edme, vyd\u011bl\u00e1vat pen\u00edze, ale jen pokud bychom nebyli nuceni vn\u011bj\u0161\u00edmi okolnostmi? Kdo z n\u00e1s a jak \u010dasto by se vlastn\u011b v pr\u00e1ci uk\u00e1zal? \ud83d\ude09<\/p>\n\n\n\n
<\/p>\n\n\n\n
<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"
V\u010dera ned\u011bla byla, v\u010dera byl hezk\u00fd den, kr\u00e1sn\u00e9 podzimn\u00ed po\u010das\u00ed a \u00favodn\u00ed slova evokuj\u00edc\u00ed zn\u00e1m\u00fd, ne v\u0161emi, song od \u00fa\u017easn\u00e9 pan\u00ed Filipovsk\u00e9. Ok, tak\u017ee v\u010dera ned\u011ble byla, a tak m\u011b nenapadlo nic jin\u00e9ho, ne\u017e se po podzimn\u00ed proch\u00e1zce zeptat man\u017eela na jednu z filosoficko-existen\u010dn\u00edch ot\u00e1zek zn\u011bj\u00edc\u00ed n\u00e1sledovn\u011b: „D\u011bl\u00e1\u0161 sv\u016fj dream job?“ Podot\u00fdk\u00e1m, \u017ee man\u017eel pracuje … <\/p>\n