renataveverkova.cz

Jak si správně přát, nejen před Vánoci

Dnes jsem na facebooku četla skvělý příspěvek, cituji:

„Mám velikou prosbu.Holky co pečete….nemate navíc trochu cukroví?Rohlíčky, perníčky ,…..Dekuju“

Proč skvělý? No protože, to nevymyslíš. Napadla mě totiž varianta, která by se dala též teď před Vánoci použít a principielně by požadavek byl v podstatě stejný. 😀

„Mám velikoi prosbu. Lidi co makáte, nemáte navíc trochu peněz? Pětikila, litry … beru vše, chtělo by se dodat. Předem děkuju.“

Jsem zvědavá na příspěvky a komentáře pod původní tzv. velikou prosbou. Věřím, že nějaké určitě budou. 😉

29.11.2022 úterý

Pokrytec, pokrytectví, zdálo by se, že to je jen nové cizí slovo v hodině českého jazyka. A ano, stálo by za vysvětlení. Já osobně jsem v pubertě a ještě v rané dospělosti nechápala plně význam tohoto slova. Nevím co, kdo ani kdy se to obrátilo, ale teď už vím, oč jde. Alespoň si to myslím. A koukám, koukám, pokrytectví hrdě bují, někde přiznané ve vší kráse, jinde praktikované a odmítané jako slovo, protože možná významově nepochopené.

A jinde? Skryté. Za zástěrkou pracovního nasazení a náplně. Jak jinak totiž nazvat to, že děláte a máte dělat za peníze to, co byste rádi dělali i v osobním životě, ale v tom pracovmím to vlastně nikoho nezajímá, i když, jde nám přece všem o TY děti.

Takže sedíte 3 hodiny na poradě po pracovní době, když Vám doma sedí dítě, je samo, čeká na Vás, a Vám to přijde značně absurdní. Jde o ty děti, ale já mám taky dítě, to své, doma, samo, čeká na mě a nemůžu být s ním, protože musím být ve jménu jiných, tady a teď, namísto toho být s tím svým! Tady se předchází a jedná o katastrofách těch dětí, ale, co prevence? Jak nás to všechny učí v letadle? Nasadit ve chvíli krize dýchací masku sobě, pak můžete zachraňovat ostatní! Chci nasazovat dýchací masku sobě, svému dítěti, své rodině a pak teprve mohu hasit, ale hasit, když sama hořím? Pokrytecké! Skryté pokrytectví je mnohdy, alespoň podle mě, horší, než to dávané na odiv, právě proto, že je skryté!!

Skryté pod rouškou lidskosti, povinnosti, nazvěte to jakkoliv, vždy to zůstane pokrytectvím!

Co třeba online? Zjistilo se, že lze online leccos, tak proč nejsme jako dospělí lidé schopni aplikovat to, co se osvědčilo, ve chvílích, kdy by se to hodilo, jako třeba v této?

Jak to mají ostatní? Nevím, věřím, že by to pokrytecky nepřiznali, možná ani sami sobě, hlavně ne nadřízením. I já jsem zbabělec, učím se věci říkat, většinu jich říkám právě tady a teď, protože, hele, je to můj blog, moje myšlenky, moje názory, a sorry jako, ale mám na ně právo, přicházím na to po letech mlčení, po letech naučeného pokrytectví a výchově v dobré víře mých rodičů.

Jaké? Abych se hlavně moc neozývala, nechtěla pochvalu, nevyjadřovala hlasitě jiný názor, jiný úhel pohledu, ten svůj, ocenila kritiku, většinou nekritickou, když něco podělám a hlavně nechtěla příliš často a moc plácat po rameni.

To se pak bojíte šlápnout vedle, i slovně, a dlouho si myslíte, že takto lze fungovat, než Vám to svědomí a duše vrátí, protože nelze!

Nelze trvale! Výsledek? Znovu a stále se učím, jak být ta „držka“, co by ráda a s lehkostí řekla, jak to vidí a cítí ona. Zatím, jsem jen ta „držka“, co to s radostí a lehkostí napíše, na svůj blog.

Stále jsem v procesu učení, této dovednosti, a jak všichni moudří pedagogové bědí, po čtyřicítce je ten proces učení značně komplikovaný:-) Ale nechci se vymlouvat na věk a od lidského pokrytectví jen plynule přejít k alibismu.

úterý 15.11.2022

Jsou to tři dny, byl víkend, když manžel za volantem naznal, že žádný normálně myslící člověk nemůže vejít na přechod pro chodce a rázem zpomalit.

„Řekni mi, který normální člověk něco takového dělá? Vždyť to nemá smysl a logiku?!“

Mno, v té chvíli jsem mu to neřekla a komentovala to pouze vědomým úsměvem.

O dva dny později, dnes, jsem si večer, už za tmy, při návratu z práce jednoznačně vzpomněla na víkendový výrok svého manžela. Asi by se teď teprve divil.

Procházela jsem po chodníku a viděla dva mladíky přecházet silnici. Tito dva . Auto, které se k nim přibližovalo náhle zpomalilo, čekalo než oba mladí muži přejdou, když v tom se druhý z nich zastavil uprostřed silnice, přímo před kapotou čekajícího auta a ležérně poklekl ke své botě, reflektory auta detailně vykreslovaly klečící siluetu a rozhodl se, že právě tady a teď je jedinečná a ideální příležitost. K čemu? No přece, zavázat si tkaničky.

Čekala jsem, jak řidič zareaguje a musela se začít smát, protože přesně v té chvíli jsem si vzpomněla na nedávná slova mého manžela: „Řekni mi, který normální člověk něco takového dělá? Vždyť to nemá smysl a logiku?!“

Ach muži můj milý, právě teď tu chybíš. 🙂

Řidič za volantem naštěstí nervy neztratil a POUZE začal troubit.

Po dni, kdy jsem potkávala koncentrovanou ignoranci a hloupost už od brzkého rána, to tato událost završila a mě rozhodně pobavila.

Říká se, že kdo je připraven, není překvapen. Děkuji světe, pečlivě mě různými situacemi denně připravuješ, ale je mi líto, že tě musím zklamat. Stále totiž nemohu říci, že mě už nic nepřekvapí. Lhala bych!

Sobota 29.10.2022

Manžel mi dnes řekl, že mám velký prsa. Nebylo to poprvé, kdy mi to řekl, proto to pro mě nebylo zas až takovým překvapením. Měl u toho jiskru v očích, podobnou té, když mladé uvaděčce s hlubokým výstřihem do V včera odpoledne v kině ukazoval ve svém mobilu naše zakoupené lístky na projekci Princ Mamánek.

Ok, mrkla jsem tedy na ně dolů, a měla radost, že po dlouhé době zas můžu jednou souhlasit s manželem. Muži mají rádi, když s nimi ženy souhlasí. Kdo tvrdí opak, lže, krade a do pekla se hrabe.

Je fajn, když si manželé najdou témata, na kterých se shodnou, i po letech, přispívá to k rodinné pohodě, s čímž by určitě kdejaký psycholog s radostí souhlasil.

Včera neděla byla, včera byl hezký den, krásné podzimní počasí a úvodní slova evokující známý, ne všemi, song od úžasné paní Filipovské.

Ok, takže včera neděle byla, a tak mě nenapadlo nic jiného, než se po podzimní procházce zeptat manžela na jednu z filosoficko-existenčních otázek znějící následovně: „Děláš svůj dream job?“ Podotýkám, že manžel pracuje v oblasti IT a podezírám ho, že programuje už od plenek, již tehdy alespoň v představách a své dětské fantazii. Upřímně, řešila jsem si v hlavě primárně sebe, svou životní cestu a svůj takzvaně dream job a v manželově případě bych si se 150% jistotou dovolila tvrdit, že moje otázka bude povahy spíše řečnické. No, spletla jsem se.

Muž mi neodpověděl vzápětí, jak bych očekávala, ale v první řadě se na mě jen dlouze podíval. Och, dramatická pauza, asi přijde něco rádoby vtipného, v té oblasti se manžel rád angažuje, úspěšně i neúspěšně, ale pak musí, prostě MUSÍ, přijít kladná odpověď. Odpověď přišla, kladná nebyla: „Ne, protože…“ už jen po těchto dvou slovech, vlastně úplně stačilo i to první, mi v hlavě naskočil červený majáček, který houkal, divoce blikal a signalizoval: „Cože? Co? Jakto? To už tak dlouho žiju ve vlastním bludu o tobě? a přidal se smajlík s obrovsky vytřeštěnýma očima. Údiv, ale totální. Tak jak to vlastně je?“

„Ne, protože dream job by byl ten, kdy bych nemusel pracovat a peníze by se mi automaticky generovaly na účet.“ Aha, tak takhle to je, ale nechtěli bychom to takhle vlastně všichni? Nechodit tzv. do práce, protože musíme, vydělávat peníze, ale jen pokud bychom nebyli nuceni vnějšími okolnostmi? Kdo z nás a jak často by se vlastně v práci ukázal? 😉

Jak může taková mezigenerační propast vypadat v praxi? Třeba i následovně:

Nad notebookem se sklání dvaasedmdesátiletý pán, děda, jeho šestatřicetiletý zeť a jeho jedenáctiletá vnučka při výběru nového notebooku, pro dědu. Vnučka nebyla k výběru ostatními účastníky aktivně přizvána, bohužel, tudíž se vzhledem k věku přizvala iniciativně sama a přispěla svou, nevyžádanou, radou: “ Kupte meka. Toho nejde tak jednoduše zavirovat.“ Načež jí děda bez mrknutí oka odvětil: „Já stejně nepotřebuju kopírovat.“

Následoval hurónský, vnuččin, smích, dědou nepochopen a tudíž neopětován.

15.9.2022

Rozložení písmen a diakritiky na klávesnici je záludné, až potměšilé. K posouzení.

Na formální, v tomto konkrétním případě pracovní, email, ale může jít i o domluvu s Vaším lékařem, tam si to taky nechcete rozházet, chcete zareagovat tak, že danou informaci či dohodnutý termín berete na vědomí a chcete s ním souhlasit, odpovídáte tudíž: Píšu si.

Na klávesnici se však při Vaší zpětné kontrole objevuje potměšilé: Píču si.

Leknete se, obratem zkontrolujete, zda Vaše ruce nebyly automaticky rychlejší, než Vaše zpětná kontrola, nastává chvilka napětí a krátkodobá zástava srdce.

Uf, nebyly! V té chvílí se z Vás, coby ateisty, stává věřící a jen s úlevou pronesete: Díky Bohu!!!

19.9.2022

Jedno pondělní zářijové ráno, bylo to cestou do práce, mě napadlo, že pokud z nějakého důvodu zemřu nešťastnou náhodou, bude to v době mezi 7:30-8.00, ráno, při přecházení silnice v blízkém okolí základní školy, jakékoliv, ale vzhldem k tomu, že mě to napadlo v souvislosti s jednou konkrétní brněnskou školou, zužuji lokaci na: Brno, střed.

Na Mall.cz jsem během surfování našla titulku, aktuální pro danou dobu, a ta zněla: Přemýšlíte, jak ulehčit Vaší peněžence? No, vzhledem k tomu, že to je žhavé téma, dobře se na něj reklamně upozorňuje. Myslíte, že jsem příspěvek rozklikla, abych se dozvěděla, jak bych tedy mohla ušetřit?
Měli pro mě dokonce 6 tipů, jak na to! Pokračování titulku totiž znělo: Máme pro Vás 6 tipů jak na to. Zajímavé, že? Vzhledem k tomu, kde se titulka nacházela, bleskl mi hlavou jediný platný tip: Nenakupovat! Nenakupovat 158. ladící triko k 69. kalhotám a 56. sukni. Nenakupovat 99. pár obuvi, ladící k 55. sukni ze stávajících 56. Nenakupovat 33. kabelku, ladící k nastupujícímu podzimu a ustupujícímu létu. Onačeno, smazáno. Moment, nebyla bych to já, aby mi přece jen neblesklo hlavou, co zajímavého bych se mohla dozvědět.
Takže návrat ke koši, obnovuji a pro studijní účely se vrhám do fascinujícího obsahu článku. Samozřejmě ke každému tipu je navržena odpovídající alternativa, která se dá zakoupit na daném e-shopu, proč jinak by mi radili jak ušetřit, když by z toho nic neměli, no ne?
Máme si víc vařit doma, díky za tip. Máme podpořit svou imunitu a ušetřit na lécích, opět díky za tip. Máme si věci doma opravit sami, tak k tomu občas využiji manžela, záleží o co se jedná. Máme mít organizovanou domácnost, neverending story, aspoň u nás. Manžel se odmítá nechat zorganizovat, vysvětlím mu, že tím, ušetříme, třeba se poddá. 😀 Máme jezdit autem výjimečně. Napadá mě stoupnout si na nějakém přechodu doprostřed cesty a všem, kdo to neví, to jako správná aktivistka, myslící na jejich finance, říct? Nevím, vážně nevím, s jakou a kam bych, pěšky či na kole, pochodila. Když nové spotřebiče, tak úsporné. No, mám to spíš tak, že když nové spotřebiče, tak aspoň nějaké, které si můžu dovolit. Upřímně, raději pračku fungující, než žádnou, přecce jen, tradice veřejných prádelen u nás není tak podchycena a rozšířena jako za velkou louží. A pozor! Článek nabízí ještě 9 bonusových rad, no páni. Pojďme do nich. Nakupujte velká balení. Fajn, když na ně budu mít po zaplacení energií, koupím si velké balení toaletního papíru, pracího prášku a aviváže v největší možné gramáži, až se z toho pěkně po…em, tak si to hezky levně vyperem. Prý, pořiďte si produkty denní spotřeby levně. Aha, já se doteď snažila kupovat draze, v rámci šetření. Kdybych si to dnes nepřečetla, asi bych dělala stále stejnou chybu. Vybírejte vašim dětem z výhodných nabídek. A co já? Proč já si mám kupovat z nevýhodných nabídek? Diskriminace jako vyšitá. Nakupujte produkty před expirací. Ok, už se nebudu cítit jako asociál, až se budu s jinou paní, bo dokonce babičkou prát o poslední
kus tvarohového závinu s 50% slevou. Zařiďte si úspornou domácnost. Hm, to už tu bylo, úsporná domácnost je prostě dražší, i v dlouhodbém horizontu, takže si ji pořiďte, pokud na ni máte, ale hned teď. A poslední bonusová rada? Nakupujte výhodněji v našich klubech.
Ano, pokud jsi někoho či něčeho členem, vždy z toho budeš mít výhody. Teď jen bacha, pod co se podepíšeš! Ať tě to nevyjde pěkně draho! 😀

1. „Hlavní důvod, proč je člověk nešťastný a neúspěšný, vězí v tom, že až příliš poslouchá své okolí v domnění, že jiní lidé ho znají lépe, než se zná on sám.“ Napoleon Hill
2. „Kdykoli vidíte něčí úspěch, nezáviďte; raději si všimněte, že ten člověk na začátku udělal nejméně jedno odvážné rozhodnutí.“ Steve Jobs
3. „Pokud nevíte o tom, co by Vás mohlo udělat šťastnými, vnímejte víc svůj hlas, zesilte ho. To nejtěžší přijde pak. Ve Vaší blízkosti se ihned vyskytnou dva typy lidí, kteří Vás začnou od té cesty odrazovat. Ale to je v pořádku. Ti první se bojí cokoli nového zkusit, a tak se bojí, že neuspějete, a ti druzí se bojí cokoli nového zkusit, a tak se bojí, že naopak uspějete. Oba typy stojí v cestě Vašeho štěstí.“ Ernest Hemingway
4. „Vaše vlastní cesta je důležitější než cokoli dalšího.“ Abraham Lincoln
5. „Většina ubíjejícího stresu neplyne z toho, že byste měli až příliš práce, ale že jdete cestou, která Vám nevyhovuje a není Vaše, tedy že na cestě, která by Vám vyhovovala, pořád nejste, anebo že nedokončujete to, co jste s energií začali.“ Paul Allen
6. „Nesnažte se zavděčit všem ani umět všechno. Ani jedno nelze. Když se budete snažit být dobří ve všem, nevyniknete nakonec v ničem. Žádný člověk totiž není schopen vynikat ve všem, ale každý je schopen vynikat v něčem.“ Tomáš Baťa
7. „Úspěšný bývá člověk s laserovým zaměřením svých myšlenek. Soustředění, to mě u nepřítele děsí. Nemám strach z člověka, který si jednou zkusil deset tisíc různých kopů, ale z člověka, který jeden kop zkusil desettisíckrát. Pokud se soustředil tak dlouho jen na ten jeden, v něm může být mistrem.“ Bruce Lee
8. „Kdykoli tratíte energii, podívejte se na dosavadní život, jako by nadešel poslední den – jako byste zítra měli být pohřbeni. Naučte se v takové chvíli ptát: Co jsem už dokázal? Co jsem ještě neučinil? Co bych chtěl prožít ještě jednou, co už ne? Pak Vám dojde, jak jste poctěni tím, že máte pořád ještě spoustu času to napravit. Vlije Vám to energii, a to všechno s vědomím, že ten poslední den opravdu jednou přijde…“ Viktor Frankl
9. „Úspěch = sebepoznání + vědomosti + odvaha. Musíte totiž navnímat sami sebe, vědět, co a kdy udělat, a taky mít dost kuráže uskutečnit to. Jenom snít a jenom vědět není nic proti tomu se opravdu odvážit to dokázat.“ Tony Robbins
10. „V životě dostáváte jen to, o co máte odvahu si říct. Když se nezeptáte, odpověď bude vždycky NE.“ Rhonda Byrne
11. „Není možné, abyste se stali lepší verzí svého Já, kterou si přejete být, a přitom stále zůstávali horší verzí svého Já, kterou si nepřejete být. Není možné, abyste dohmátli na protější konec bazénu, a přitom se pořád drželi prvního břehu.“ Cristiano Ronaldo
12. „Neznám univerzální návod na štěstí či úspěch. Ale znám univerzální návod na NEštěstí či NEúspěch. Ten návod zní: Pokoušej se vyhovět všem.“ Richard Bach
13. „S vedením lidí je to jako s výchovou dětí. Špatný učitel mluví. Lepší učitel vysvětluje. Dobrý učitel předvádí. Skvělý učitel inspiruje.“ Simon Sinek
14. „Být úspěšným lídrem znamená své obavy, své pochybnosti a své slabosti si nechat pro sebe a svou odvahu, svou víru a svou sílu sdílet s druhými.“ Henry Ford
15. „Podprůměrní šéfové dokážou zvedat laťku jen druhým. Průměrní šéfové dokážou zvedat laťku sobě. Ale nadprůměrní šéfové dokážou svým příkladem inspirovat druhé k tomu, aby si laťku zvedali sami.“ T. Harv Eker
16. „Tři zaručené kroky k úspěchu v jakékoli oblasti: 1. Obklopte se schopnými lidmi, 2. Delegujte na ně úkoly, které nezvládnete sami, 3. Jděte jim z cesty.“ Mark Zuckerberg
17. „Chcete-li postavit tu nejlepší loď, nepřesvědčujte muže, aby opracovávali kmeny, dělili si práci a poslouchali Vaše příkazy. Naučte je pouze toužit po moři.“ Vasco da Gama
18. „Nikdy se zbytečně netrapte tím, co o Vašich snech soudí ti, kteří toho pro své sny sami moc nedělají.“ Robert Kiyosaki
19. „Těmi, kdo Vás ponižují, se nezabývejte ze dvou důvodů. Za prvé, nikdo Vás nepřiměje cítit se méněcenně, pokud s jeho názory nevyslovíte souhlas. A za druhé, snažit se překřičet ponižující lidi je jako pokoušet se sfouknout něčí svíčku v iluzi, že ta Vaše pak bude svítit o to jasněji.“ J. K. Rowling
20. „Pokud jiní lidé pochybují o Vašich cílech a Vaší schopnosti jich dosáhnout, nemluvte s nimi, neobhajujte se, nevysvětlujte, raději místo toho všeho konejte. Věřte, že nejlepším argumentem, že máte pravdu, bude Váš úspěch. Vaše otázka by tedy nikdy neměla znít: Kdo mi to dovolí? Ale: Kdo mě zastaví? Přičemž odpověď hledejte na tváři ve svém zrcadle.“ Richard Branson